Právní minimum pro online podnikání I: Co musíte vyřídit, než začnete prodávat na internetu

„Podnikat na internetu může každý.” A je to pravda. Nicméně pokud chcete mít internetové podnikání jako stálý zdroj příjmu, musíte splnit několik základních povinností, které vám ukládá zákon. V tomto článku najdete jejich souhrn v roce 2024. Dozvíte se:

• Kdy se stáváte podnikatelem
• Rozdíl mezi podnikáním a příležitostným přivýdělkem
• Jak podnikat a založit si živnost
• Co obnáší nahlášení na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení
• Další povinnosti pro živnostníky

Kdy se stávám podnikatelem?

Když něco nabízím na internetu, stávám se podnikatelem? Záleží, zda svůj web (nebo i prodejní profil na sociální síti) provozujete se záměrem soustavně dosahovat zisku. Pravidla podnikání na internetu se týkají každého, kdo má ze své online prezentace více či méně pravidelný příjem. Je jedno, jestli jste jednotlivec nebo firma (v terminologii českého práva fyzická či právnická osoba). Stejně tak nehraje roli, jak vysoký je příjem z vašeho podnikání.

Pokud si ale na internetu něco vyděláte jen jednorázově nebo občasně, děláte to sice se záměrem dosáhnout zisku, ale definici podnikání tím nenaplníte (chybí zde znak soustavnosti).  Podnikatelem nejste, když jednou za čas prodáte obnošené oblečení na Vinted, kočárek na Bazoši nebo se na Facebook Marketplace efektivně zbavíte nočního stolku. Pokud ale provozujete malý online second-hand, který vám vydělá pár stovek měsíčně, může už jít o podnikání, tak jak jej definuje občanský zákoník. 

Občanský zákoník definuje podnikatele jako toho, kdo „samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“. To ale neznamená, že abyste se stali podnikatelem, musíte mít zisk. Klidně můžete být prvních pár let podnikání ve ztrátě (třeba proto, že veškerý výdělek z podnikatelské činnosti zase obratem investujete). 

Podnikání a příležitostný přivýdělek

Lidem se občas plete postavení podnikatele a člověka s příležitostným přivýdělkem. Zákon o dani z příjmu totiž říká, že pokud si něco příležitostně přivyděláte a nedostanete se přes 50 000 Kč za kalendářní rok, nemusíte tento příjem danit ani přiznávat (do roku 2024 byla hranice pro příležitostný přivýdělek 30 000 Kč). Tohle si lidé někdy vykládají tak, že pokud si na internetu vydělají méně jak 50 000 Kč ročně, nelze to brát jako podnikání a tím pádem není potřeba si vyřizovat živnost. To není správný výklad.

Pokud vedle svého zaměstnání provozujete drobné podnikání na internetu a vyděláte si tím 4 000 Kč za měsíc (tzn. 48 000 Kč za rok), je evidentní, že svůj vedlejší online byznys provozujete soustavně a za účelem dosažení zisku. Tento příjem přiznat i danit musíte, není to příležitostný příjem.

Co je příležitostný přivýdělek? Třeba když paní v důchodu rozprodá v létě okurky ze zahrady a vydělá si tak během července 40 000 Kč. Jde o jednorázovou záležitost, není zde naplněn znak soustavnosti a úspěšná zahrádkářka nemusí svůj příjem nikde přiznávat ani danit.

Musím si zařídit IČO, když si na internetu vydělám maximálně pár stovek měsíčně?

Ano. Ale nebojte, vyřízení podnikatelského oprávnění už není zdaleka tak administrativně náročné, jako tomu bylo dřív.

Musím si založit firmu, když chci podnikat na internetu?

To rozhodně není nutné. Ze začátku si v pohodě vystačíte jenom s živnostenským oprávněním. Firmu si založte až tehdy, když: 

• se vám podnikání rozjede, 
• budete potřebovat najmout zaměstnance 
• nebo začnete nakupovat velké skladové zásoby. 

Do té doby je je vedení firmy administrativně i účetně zbytečně náročné.

Jak podnikat na internetu: nejprve si založte živnost

Na živnostenský úřad už nemusíte chodit, vše se dá vyřídit online nebo poštou. Stačí vám:

• mít platný občanský průkaz, 
• splňovat podmínky pro založení živnosti podle živnostenského zákona – pro většinu činností spojených s online prodejem vám postačí volná živnost (nejčastěji prodej zboží nebo poskytování služeb), ale raději si ověřte, zda to platí i pro váš konkrétní případ,
• vyplnit Jednotný registrační formulář pro Živnostenskou správu,
• zaplatit správní poplatek 1 000 Kč, resp. 800 Kč, pokud živnost vyřizuje elektronicky (pokud jde o první živnost, pokud byste posléze nějakou živnost přidávali, zaplatíte za každou přidanou živnost 500 Kč, resp. 400 Kč, pokud žádost podáte elektronicky),
• předložit doklady prokazující vztah k sídlu podnikání (nemusíte předkládat, pokud se sídlo shoduje s adresou vašeho trvalého bydliště). 

Pokud máte datovou schránku, jednotný registrační formulář odešlete přes ni. Vše ale vyřídíte online i bez datové schránky přes Portál občana (do kterého se přihlásíte třeba přes svoji Bankovní identitu) nebo formulář podepíšete zaručeným elektronickým podpisem, máte-li ho vyřízený. Nebo formulář vytisknete a pošlete poštou. Vyřízení živnosti je rychlé – živnostenský úřad na to má 5 pracovních dnů. Během týdne máte hotovo.

Datová schránka pro podnikatele

Jakmile se stanete živnostníkem, stát vám automaticky zřídí datovou schránku podnikající osoby. Další komunikaci s úřady už vedete přes ni, čímž se celý proces výrazně zefektivní. Bohužel pokud už datovou schránku máte jako soukromá osoba, budete muset nadále spravovat dvě datové schránky. Stát zatím nedokáže sloučit datové schránky podnikajících a soukromých osob do jedné.

Nahlášení na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení

Dalším krokem je nahlásit se jako OSVČ na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Nejjednodušší je to udělat přes Jednotný registrační formulář, stejně jako založení živnosti. Nebo můžete hlášení na zdravotní pojišťovnu i správu sociálního zabezpečení odeslat přes datovou schránku, případně jiným způsobem. Všeobecná zdravotní pojišťovna umožňuje nahlášení přes klientský portál Moje VZP, správa sociálního zabezpečení zase přes Portál občana.

Na nahlášení se pojišťovně a správě sociálního zabezpečení máte 8 dnů od zahájení činnosti (to jest ode dne, kdy skutečně začnete podnikat, bez ohledu na to, kdy jste obdrželi živnostenský list). 

Na finanční úřad se hlásit nemusíte, to udělá živnostenská správa automaticky. 

Můžu mít podnikání jako „vedlejšák“?

Podnikání můžete mít jako hlavní nebo vedlejší příjem. U hlavního příjmu jste povinni platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění (první rok v minimální výši, následně podle výše příjmů), případně se můžete přihlásit k paušální dani. Podnikání jako vedlejší příjem můžete mít, pokud máte ještě jiný, hlavní příjem – tzn. jste zaměstnaní, jste na rodičovské dovolené nebo pobíráte důchod. Hlavní výhodou podnikání „na vedlejšák“ je, že první rok nemusíte platit vůbec žádné zálohy, a i následující roky jsou pravidla pro placení záloh výrazně mírnější než když máte podnikání jako hlavní zdroj příjmu.

Další povinnosti pro živnostníky

Stanete-li se živnostníkem, přinese vám to povinnost:

• jednou za rok podat daňové přiznání (zpravidla do 1. května, podává se elektronicky),
• jednou za rok podat přehled příjmů a výdajů na Správu sociálního zabezpečení (zpravidla do 1. června, podáte také elektronicky),
• jednou za rok podat přehled příjmů a výdajů na zdravotní pojišťovnu (zpravidla do 1. června, elektronicky),
• zaplatit daň z příjmu (ve stejném termínu, který platí pro podání daňového přiznání),
• zaplatit doplatky na sociální správu a zdravotní pojištění (do 8 dnů od podání přehledu příjmů a výdajů). 

Tyto povinnosti si výrazně zjednodušíte, pokud se přihlásíte k paušální dani. Platíte pak měsíčně určitou částku a nemusíte řešit ani daňové přiznání, ani doplatky. Paušální daň se vyplatí tomu, kdo už má z podnikání na internetu slušný příjem – je potřeba si spočítat (podle odhadovaného příjmu z podnikání), zda se to vztahuje i na vás.

Pokud podnikáte na vedlejší činnost, daňové přiznání podáváte jedno – za hlavní i vedlejší činnost dohromady. Uvedete v něm všechny svoje příjmy.

Co dál? Ujistěte se, že váš web splňuje všechny zákonné náležitosti

Pravidla, která musí splňovat váš web, podrobně popisujeme v dalším článku.